Příkrmy
Období, kdy se začíná se zaváděním příkrmů, se odvíjí od toho, zda je miminko kojeno, nebo krmeno umělými mléčnými formulemi. Obecně se doporučuje nekojené děti začít přikrmovat od ukončeného 5. měsíce, kojené od ukončeného 6. měsíce. Důležité je také to, aby děti byly psychomotoricky vyzrálé. Předčasné zavádění příkrmů snižuje objem vypitého mateřského nebo kojeneckého mléka a ohrožuje zdravý vývoj dítěte. Projeví se to tím, že dítě neprospívá, má průjmy, zvrací, může dojít k rozvoji alergických onemocnění.
Vyberte jedno denní jídlo (např. oběd) a postupně v tomto čase nahraďte kojení jednosložkovým zeleninovým příkrmem, dnes většina pediatrů doporučuje na začátku upřednostnit zeleninové příkrmy před ovocnými, aby si dítě nezvyklo jen na sladkou chuť. Před poledním kojením zkuste dát děťátku jednu lžičku s rozmačkanou zeleninou nebo ovocem. Potom miminko dokrmte mlékem. Postupně zvyšujte počet lžiček, dokud zeleninový nebo ovocný příkrm nenahradí polední kojení.
Za další tři čtyři týdny můžete takto nahradit další denní jídlo – např. přesnídávku nebo první večeři, později odpolední svačinu. Vždy zavádějte jen jednu novou potravinu a počkejte tři až čtyři dny, než vyzkoušíte další, abyste zjistila, jestli nemá dítě na tuto potravinu negativní reakci – např. vyrážku nebo bolesti bříška. Pokud dítě zareaguje negativně, nabídněte jinou potravinu a po několika dnech opět vyzkoušejte potravinu, na kterou byla špatná reakce.
Jestliže dítě opět zareaguje negativně, danou potravinu vylučte ze stravy.
Poté, co jste si ověřila, že děťátko bez problémů tyto potraviny přijímá, můžete připravit vícesložkový příkrm např. k bramborám přidat mrkev. Opět po několika dnech podáváme v poledne namísto dvousložkového příkrmu příkrm třísložkový např. maso s mrkví a bramborem.
První potraviny vždy vařte či duste na vodě, jsou tak pro dítě lépe stravitelné. Do potraviny můžete přidat 1–2 kapky rostlinného (nejlépe panenského olivového, řepkového nebo slunečnicového) oleje, protože např. vitamíny A a D jsou rozpustné v tucích a bez nich je naše tělo nedokáže přijmout. Můžete také přidat trošku másla na zjemnění.
Přibližně o měsíc později, až dítě zvládne zeleninové a ovocné příkrmy, zavádějte maso. Na oběd nabídněte dítěti zeleninovo-masové pyré, tj. zeleninu s uvařeným masem. Maso podávejte 2-3 týdně, jednou za týden ho můžete nahradit uvařeným vaječným žĺoutkem. Nejvhodnější je maso (v tomto pořadí): libové hovězí, telecí, kuřecí, krůtí, králičí, libové vepřové, jehněčí.
Při zavádění příkrmů není třeba se vyhýbat lepku ani potencionálně alergenním potravinám, jako jsou např. rybí maso nebo vaječný bílek. Zejména ryby je vhodné nabídnout dítěti mezi prvními příkrmy. Jsou zdrojem tolik potřebných omega-3 mastných kyselin, mořské ryby jsou také zdrojem důležitého jódu. V době, kdy se rozhodnete u dítěte zavádět příkrm, můžete začít zavádět lepek. Podle současných doporučení neovlivňuje doba zavádění lepku riziko celiakie. Od ukončeného 6.měsíce můžete zařazovat také mléčné potraviny, nejlépe bílé jogurty. Vyhýbejte se tvarohu, který obsahuje vyšší množství bílkovin a také tvrdým sýrům s nadměrným obsahem soli.
Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné nebo obilnomléčné kaše. Ty jednak zaručují kontinuitu v mléčných dávkách a také zavádějí do jídelníčku dítěte obilniny, které jsou zdrojem zdravé energie, vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Správné kojenecké mléčné kaše obsahují kojenecké mléko, které má upravený poměr bílkovin a tuků. Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem. Pro začátek jsou nejvhodnější kaše rýžové nebo kukuřičné, protože jsou lehce
stravitelné a mají jemnou chuť. Kaše obvykle podáváme jako večerní porci před spaním, ale výhodné je podat je i ráno ke snídani jako zdroj energie na celé dopoledne.
Jakmile dítě dostává nemléčnou stravu, řiďte se jeho potřebami. Nekojené děti potřebují 400-600ml tekutin mimo mléko. Nejvhodnější je převařená kojenecká voda. U dětí kojených zavádějte tekutiny v době, kdy u něj převáží množství příkrmu nad mateřským mlékem.
Alergie na bílkovinu kravského mléka
Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později, v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Polovina dětí se alergie zbaví do prvních narozenin, u 90 % dětí pak vymizí do šesti let věku.
Mezi nejčastější příznaky patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici, méně časté jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktická reakce. Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6 měsíců, pokud kojit nemůžete a dítě má riziko alergie (tedy alespoň jeden z rodičů nebo sourozenec trpí alergií), obraťte se na svého praktického dětského lékaře. Lékař vám doporučí pro vaše dítě v prvním půlroce HA mléko, které má díky částečně rozštěpené
bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.
K diagnostice využívají lékaři tzv. eliminační dietu. Pokud projevy alergie trpí kojené dítě, matka vynechá ze své stravy mléčné výrobky. Pokud se příznaky objevily u dítěte dokrmovaného kojeneckou mléčnou výživou, lékař ji doporučí nahradit běžné kojenecké mléko speciální mléčnou výživou. Ve výjimečných případech se může stát, že i po zavedení léčebného mléka s vysoce naštěpenou bílkovinou příznaky částečně přetrvávají. Pak musí lékař sáhnout po preparátech, ve kterých je bílkovina nahrazena směsí aminokyselin; tady už je alergická reakce naprosto vyloučena.
Příkrmy
Alergie na bílkovinu kravského mléka